DEVON - PALEOZOIKUM




( Nazván anglickými vědci podle jiho-anglického hrabství Devonshire.)

- trval přes 60 milionů let
- dělí se na tři období - svrchní, střední, spodní
- spodní hranice devonu je profil na Klonku u Suchomast ( Berounsko )
- od 19. stol. spory o hranici mezi silurem a devonem tzv. hercynská otázka


Rozložení kontinentů

- posun Gondwany k SZ ? redukce šíře oceánských oblastí mezi Gondwanou a Laurassií ( = Severoatlantský kontinent ) ? mizení rozdílů ve faunách teplého pásma
- většina kontinentů se nacházela v teplém klimatickém pásmu
- mladokaledonské ( akadské ) procesy - vznik horstva
- J část Gondwany v chladném pásmu - malvinokaffrická provincie ( J Amerika, J Afrika, Antarktida ) - chladnovodní fauna



Vývoj devonských uloženin i organismů ovlivňovali globální události ( eventy ), zejména změny mořské hladiny ( transgrese a regrese ) podmíněné klimatickými výkyvy.
Nejdramatičtější změnou v devonu bylo prudké ochlazení.
Nejvyšší stav hladiny světového oceánu spadá do období givetu a frasnu, kdy dochází k velkým mořským transgresím.



Horotvorné pohyby

- z hlediska horotvorných pohybů byl devon velmi neklidným obdobím
- spodní devon: mladokaledonské vrásnění ( kolize Laurentie a Baltiky )


- střední devon: variské ( = Hercynské ) vrásnění ( kolize Laurassie a Gondwany )
- nástup variského vrásnění můžeme dobře sledovat i na našem území



Organismy

- vývoj organického světa navazoval na předchozí silur
- vymření graptolitů ( bezobratlí )
- prvý nástup hlavonožců řádu Ammonoidea
- světový vývoj planktonních tentakulitů
- vrchol rozvoje konodontů
- mořské lilijice ( horninotvorný význam )
- vývojový vrchol čtyřčetní a tabulátní koráli a stromatoporoidi - s vápnitými řasami budují útesy
- všeobecně hojní jsou ramenonožci
- diverzita (rozptýlenost ) trilobitů klesá

Devon bývá nazýván věkem ryb.
- rozvoj bezčelistnatých rybovitých obratlovců ( Agnatha )
- čelistnaté pancéřnaté ryby ( Placodermi )
- paryby ( Chondrichthyes )
- trnoploutví ( Acanthodi ) - podobní žralokům
- ryby kostnaté k nimž patří i ryby paprskoploutvé ( Actinopterygii ), lalokoploutvé ( Crossopterygii ) i ryby dvojdyšné ( Dipnoi )
- čtvernožci




Rostliny

- zrychluje se invaze rostlin na suchou zem
- vedle primitivní flóry psylofitové se objevují:
- ve spodním devonu rostliny plavuňovité (Lycophyta )
- ve svrchním devonu přesličkovité ( Equisetinae ) a kapraďovité
- předchůdci rostlin nahosemenných ( Progymnospermopsida )
- koncem středního devonu některé rostliny dosahují již stromového vzrůstu
- ze svrchního devonu jsou známé i uhelné sloje





Vývoj uloženin

1. Vývoj český ( = hercynský )
- převaha širomořských uloženin s podílem vápenců
- typickou oblastí je Barrandien

2. Vývoj rýnský
- převaha mělkovodních sedimentů tvořených klastickým materiálem pevninského původu
- ve fauně převládají ramenonožci a mlži
- typickou oblastí je Rýnské břidličné pohoří

3. Vývoj Old Red ( starého červeného pískovce )
- převážně pestře zbarvené uloženiny příbřežních lagun, jezer a řek vzniklé převážně v kontinentálním prostředí
- ve fauně jsou typické ryby a členovci
- hojné jsou suchozemské rostliny
- typickou oblastí je Skotsko a Wales