Šachový klub Kralupy nad Vltavou
adresa hrací místnosti:
Hotel  Sport v Kralupech nad Vltavou,
Sídliště U Cukrovaru
 

 

Porážíme Jawu Brodce 5,5:2,5

27.2.2011 Komentovat šachové zápasy je nevděčná role. Když si občas přečtete novoborský server, snadno zjistíte, že všechny zápasy jsou vyhrané, ale občas se vloudí chybička, kterou by počítač neudělal, a jasný výsledek je najednou opačně. Snažím se tomuto přístupu vyhnout, ale znáte to... Červík hlodá, a přestože víte, že nejste ani vy ani váš soupeř žádný deep rybka, člověk se musí utvrdit v tom, že hrál dobře a správně měl vyhrát, ale nepochopitelná souhra okolností ho donutila ten vyhrávající tah neudělat. Jinak by nás asi šachy nebavily. Moje manželka tedy říká, že člověk tohle dělat nemusí, že to jen my chlapi pořád máme pocit, že se musíme na toho druhého vytahovat. Ale to je asi  taky nakonec ten důvod, proč píšeme tyhle a jim podobné webové stránky, ne? Zápas v Týnci skončil, jak skončit měl. K žádným zvratům nedocházelo. I Miloš ještě večer po konzultaci se svým Fritzem pochopil, že svou partii nesehrál dobře. Pochopil jsem to i já, když mi pro změnu Shredder ukázal, kolikrát jsem mohl dát mat a kolikrát jsem mohl zahrát mnohem lépe. Osobně jsem šel spát klidněji, protože jsem narozdíl od Miloše přece jenom vyhrál. Ale jeho partie byla důležitá, výsledek zápasu neovlivnila, Miloš prostě obdržel jednoho soupeře, který mohl porazit kohokoliv jiného – to je prostě týmová hra, kde se musí riziko rozdělit na více osob a kde rozhoduje statistika. Tak jak to bylo od začátku: Martin Bargel na první šachovnici vyhrál na čas, ale v pozici, kdy byli oba králové, po rošádách na stejnou stranu, docela v palbě. Martin měl mladší a pevnější nervy. Honza Skřivánek na druhém prkně dostal za úkol remizovat a jeho hlavní problém byl v tom, kdy tu remízu nabídnout. Během první hodiny hry se mu to zdálo brzy, i když jak poznamenal Kamal – pravidla to nezakazují. V další hodině se mu do toho nechtělo proto, že měl pocit, že stojí lépe. A za chvíli naštěstí přišel se slovy – problém je vyřešen, soupeř mi nabídl remízu sám. Honza Štursa na třetí desce prosadil svého drzého jezdce až na druhou řadu do tábora protivníkových figur. Tam nadělal trochu paseky a za chvíli se pozice bílého úplně rozpadla. Zapsal tak do zápisu první bod za nejrychlejší vítězství. Na čtvrté Karel Slapnička promyslel nad odvážnou obětí figury na f5 tradičně už v osmnáctém tahu téměř celý svůj časový limit, ale nějak mu ty zbývající 4 minuty stačily. Soupeř kontroval obětí na c-sloupci a zkoušel dát Karlovi mat do jeho velké rošády, pak se chvíli blicalo a narodila se z toho koncovka, kdy hrál Kája s věží a pěšcem proti jezdci a třem pěšcům, nabídl remízu, kterou soupeř nevzal, tak to začal hrát na výhru sám. Málem se mu to povedlo, ale pozici K+VxK+J už soupeř nezkazil. O Miloši Gruberovi již byla řeč. S králem uvězněným téměř na centrálních polích šachovnice, když mají oba ještě skoro všechny figury, se toho asi moc nadělat nedá. Žamboch vyhrál jasně na body zahájení, takže mi ideálně hrály všechny figury, zatímco soupeři nic. Byla jen otázka času, kdy to praskne. Jen jsem si byl tak jistý vítězstvím, že mi unikaly některé matové kombinace a lepší tahy, takže se málem stalo to co loni také proti Brodcům, že se ve vyhrané pozici objevil tah, který ji otáčel pro soupeře. Naštěstí teď se neobjevil a loni ho soupeř nenašel. Kamal Jarrah se hodně natrápil. Postavil tak špatně pěšce, že mu je soupeř vybral. Pod vlivem poučky, že všechny věžovky jsou remízové, přešel Kamal do tohoto typu závěrečné koncovky, která však stále k remíze měla hodně daleko (tři pěšci jsou hodně). Postupně z toho zbyli jen dva, pak už jen jeden a v závěru se ukázalo, že poučka byla pravdivá. Zmatlík s Loumou by z této partie neměli radost, protože by si museli říct, že jejich knihu už nikdo nečte. Aleš Palas vyhrát musel. A to se pak hraje těžko. Dělal kouzla, aktivizoval figury tu na jednom křídlo, tu na druhém, sem tam postrčil nějakého pěšce dopředu a dokázal to, udržel 100 procent i klid v týmu. A jak to vypadá celkově v tabulce? Teď zkusíme nějak neprohrát s Příbramí, která si zkomplikovala boj o postup domácí prohrou s Úholičkami, a pokud by se to podařilo, tak bychom se v posledním kole utkali s s Mladou Boleslaví v přímém souboji o postup z druhého místa do ligy.