S velkým štěstím vítězíme v Novém Boru 5:3

Datum 19.února 2012 bychom si měli zapamatovat, protože tak velkou kliku už dlouho asi mít nebudeme. Naprosto prohranou partii vyhrál Jirka Kopecký jen proto, že si jeho soupeř netroufal obětovat střelce za matový útok na g6 nakonec si spletl dámu s králem a sebral svoji dámou věž, o které si myslel, že není chráněna. Pavel Popelka, který na poslední chvíli zaskočil za nemocného Palase, se vyhnul prohře snad jen díky tomu, že jeho soupeř nedokázal spočítat kombinace na dva tahy dopředu - i když Pavel asi taky ne, jinak mohl v určité fázi i on vyhrát. Kája Slapnička potřebuje soupeře nad 2200, aby je porážel. Ale i on byl na tom v partii hodně špatně, naštěstí ho znovu podcenili, soupeř nevzal remízu, nevyužil časovou výhodu, nenatáhl téměř vyhrávající e6, takže dostal mat v pozici, kde rozhodující roli hráli nestejní střelci. Takže pak už tradičně dobré výkony Seifartha a Skřivánka stačily na to, abychom vyhráli. Vyrovnala se tak trochu ta smůla, kteroun jsme měli s týmem Marty Most, ale ... Vzhledem k tomu, že o kousek dál v hotelu Pražák, se hrála extraliga, kde jsme měli málo vídanou možnost vidět v jednom týmu hned tři velmistry s ELO nad 2700, bych řekl, že ty šachy fakt neumíme. Na druhou stranu jsem si při sledování těch extraligových partií ve zcela opuštěném hotelovém salónku, jehož atmosféra se nijak nelišila od naší hrací místnosti, říkal, jestli to těm domácím funkcionářům stojí za to - představte si fotbalovou ligu, kde za jeden tým hrají nejlepší hráči z celé republiky + několik skvělých zahraničních posil, za které se určitě hodně platí, a hraje se před prázdnými tribunami za naprostého nezájmu kohokoliv. To snad ani nemohou mít opravdovou radost z toho získaného titulu. Ale vraťme se k naší soutěži. Na udržení v lize ani tato výhra stále nestačí. Bodují i ostatní týmy, takže uvidíme asi skutečně až po posldením kole.