V Poděbradech 4:4, po odvolání 5:3

Rozhodly tři remízy věčným šachem

30.ledna 2011 Výsledky zde 

Kdysi dávno někdy na začátku 70.let jsem jako malý kluk hrál v Zaječicích proti týmu z Dunajské Stredy a omylem jsem si ve vyhrané pozici postavil dámu v soupeřově barvě (už nevím, jestli bílou nebo černou, ale opačnou než jsem měl). Absolutní nesmysl, pravidla to vůbec nedovolují. Chtěl jsem si figuru vyměnit, ale všichni soupeři včetně jejich kapitána, kteří se seběhli k naší šachovnici, okamžitě přestali rozumět jinak než maďarsky (mluvit jinak neuměli) a ukřičeli mě, že to tak musím nechat. S pocitem obrovského příkoří a nespravedlnosti jsem musel partii vzdát. Náš tehdejší pedagogický dozor a kapitán v jedné osobě zrovna randil někde u sečské přehrady s některou z přítomných starších dorostenek a nemohl se mě zastat. O tuhle zradu to bylo všechno horší. Když jsem se nyní v neděli v Poděbradech pokoušel přemluvit jednoho z hráčů domácího týmu, poté kdy jsem se stal svědkem jeho podvodu, aby si to rozmyslel a zachoval fair play přístup, bylo to i pod vlivem této vzpomínky z dětství, že kapitán se musí o svůj tým starat. Ukázalo se však, že nejsem vhodný člověk ani pro protesty ani pro kapitánskou funkci. Vedoucí soutěže mi napsal, že:
„... Vas nazor na chovani Jana Dolezala respektuji, ale do oficialniho zpravodaje to davat nebudu. Jak si muzete vsimnout, ve zpravodajich se vyhybam jakymkoli osobnim komentarum. Neco jineho je textu e-mailu, ale v Wordu mam vzdy pouze strohe vysledky, statistiky, apod.
Ovsem nabizim jinou moznost: Kdyz mi do stredecni 17. hodiny poslete VAS komentar napr. v rtf nebo jeste lepe v pdf, bude tento soubor soucasti prilohy k oficialnimu zpravodajstvi 7. kola. Pak bude vse politicky korektni:-). Cimz nechci zlehcovat tento incident, ale nejak casto v posledni dobe vidim Vase jmeno v novinach...“

 Přiznám se, že vůbec nechápu, co má mé jméno společného s tím, co se v Poděbradech stalo, protože já měl jen tu smůlu, že jsem viděl, jak na sousední šachovnici zahrál hráč tah, zmáčkl hodiny, zapsal si ho do partiáře a já jsem uviděl, že ztrácí kvalitu, protože si postavil do jedné bílé diagonály dámu a věž, takže bílý bělopolný střelec mohl dámu z krytého místa napadnout a po jejím ústupu dobíral věž. Když přišel náš hráč( který byl v té chvíli mimo hrací místnost) ke své šachovnici, stála už dáma jinde. Nevím, jak pro vás, ale pro mne je trochu složité jen tak obvinit někoho z podvodu, tak jsem na chvíli znejistěl, jestli jsem se nepřehlédl, a tak jsem do partie z pozice své funkce kapitána zasáhl a zeptal se hráče domácích, jestli ta dáma neměla stát někde jinde. Popřel to. Když jsem však uviděl v jeho partiáři přepsaný 30. tah, bylo tam zřetelně vidět, že původně bylo zahráno Dd7 a teprve posléze byl tah přepsán na Dd6.
Žádný svůj další komentář jako přílohu oficiálního zpravodajství k soutěži psát nebudu. Zapsal jsem dle pravidel stížnost do zápisu o utkání a to stačí. Nemám a nikdy jsem neměl v úmyslu podávat protest proti výsledku zápasu, protože ten jsme si měli vyhrát jinak a na ostatních šachovnicích. Konec konců, možná i bez kvality by na 6.šachovnici domácí mohli vyhrát, i když je to nepravděpodobné. Nebudu spekulovat o tom, jaká by byla atmosféra zápasu, kdyby mé protesty ve chvíli, kdy se hrály všechny ostatní partie, byly vehementnější nebo kdyby rozhodčím byl někdo jiný než kapitán domácího týmu. O tom, že partie měla probíhat jinak, víme stoprocentně jen dva. Spolu se mnou její spoluaktér, který to veřejně popřel. Je na něm, jak se s tím vyrovná.

PS: V úterý večer jsem si přečetl kopii mailu, který pan Doležal o den dříve, 31.1., zaslal panu Skálovi a v němž uznává svou chybu a navrhuje partii kontumovat ve svůj neprospěch. Vedoucí soutěže rozhodl o tom, že partie skončila v inkriminovaném 30. tahu prohrou v neprospěch domácích.

Roman Žamboch

Mám-li hodnotit vlastní zápas, tak o jeho osudu rozhodla asi hlavně chyba Karla Martince, který se pokusil svého soupeře přechytračit, ale ten vymyslel tzv. fintu na entou, takže místo, aby Martinec získal pěšce, tak ho ztratil a s ním celou partii. Purnoch na první šachovnici nestál dobře, ale v dynamické pozici jeho soupeř ve snaze hrát co nejrychleji a využít Pepovy časové tísně přehlédl jednotahový mat. Vyhrál za dva roky poprvé i Kamal Jarrah, jednoznačným tahem na branku. Vlastně na krále. Štursa a Žamboch museli remizovat vinou věčného šachu soupeře, zatímco z naší stany se tak zachraňoval Gruber. Opakování tahů rozhodlo o remíze v partii Jirky Kopeckého, který investoval figuru do útoku, ale nenašel pak proti vtipné obraně rozhodující úder. O partii Tomáše Kučery více výše, nakonec rozhodli nestejní střelci, protože Tomáš tím svým nedokázal zabránit postupu pěšce do dámy.