C tým podlehl družstvu Velvar nejtěsnějším rozdílem 3 1/2 : 4 1/2

Jelikož hosté přijeli bez prvních tří hráčů, svitla nám reálná šance i

na bodový zisk. Vzhledem k poměru sil je třeba remízu Kittlera na 1. desce brát jako zisk, nikoli ztrátu, i když partie skončila velmi brzy. Své typické bojovné šachy začal opět předvádět Petr Lánský, který svému soupeři uštědřil nemilosrdný mat. A jelikož Franta Hánl vyhrál jako zkušený mazák jezdcovou koncovku proti exkralupskému Leníkovi, vypadal zápas docela nadějně. Bohužel se od svých soupeřů nechali přehrát Vokoun a Korbel a vzápětí shodně ztratili kvalitu Šavrda a Seiner a naše šance pohasly. Jako poslední dohrával Martin Benda, jak už se stává v céčku tradicí. Ale ať se na mě nezlobí velvarští, kteří se začali domáhat ukončení partie a odjezdu na oběd. To, že je zápas rozhodnutý, neberu jako důvod dávat takovéto pozice za remízu. Proč bychom tedy ty šachy vůbec měli hrát? Materiál sice vyrovnaný, ale dva soupeřovi izolovaní

pěšci byli odsouzeni k smrti, čehož náš hráč využil a partii vyhrál.

Céčko konečně zabralo

 Na zápas s Rakovníkem B jsme cestovali trochu s obavami, protože i přes ne zrovna oslnivé výsledky byli domácí přece jen favority. Ale zápas za od začátku rozvíjel docela nadějně.  Morávek získal figuru a převahu snadno uplatnil k výhře. Hánlovi k výhře stačil pěšec navíc. Seiner hrál svou oblíbenou italskou, zaregistroval jsem oběť na f7 a potom až věžovou koncovku s krásným volným pěšcem navíc. Další půlbod získal Korbel, takže jsem po vítězství ve své partii byl spoluhráči informován, že zápas je vyhraný. Na štítě tentokrát zůstal jen Lánský, z jehož partie jsem bohužel moc neviděl. Za rozhodnutého stavu se na remíze dohodl Jirka Žamboch, takže jsme se přesunuli k poslední partii, kterou hrál Martin Benda. Pozice byla velmi nepřehledná, náš hráč stál pod těžkou palbou soupeřových figur zcela bez pěšcového krytu, navíc s pár minutami na hodinách. Soupeř však partii zakončil sérií hrubých chyb, takže jsme s úderem časové konroly odjížděli s vítězstvím 6:2.

Šavrda – Spilka  po 22. tahu černého aneb jak dva počítali, až se přepočítali

Nyní stačilo jednoduché 23.h3 a černá dáma je chycena. Ale myslel jsem si, že po 23.Vg5 je konec. Následovalo 23. … De2 (kam jinam?), 24. Vxg7+ Kh8 . Věž je tabu, pokud král vezme na g7, dostane mat. Po partii se černý přiznal že pokud bych teď rychle zahrál 25. Dh6, což jsem měl původně připraveno, partii by vzdal. Ale pokud by si pozici ještě prohlédl, jistě by rychle našel

25. … Dxc2 s matovými hrozbami na 1. řadě, čímž by mé kombinace utrpěly značnou trhlinu. Takže se pokračovalo 25. Vg5 Vd2?? Černý se domníval, že nebezpečí zažehnal. Přišlo však  26. Db2 a černý se vzdal.