Na skautské stezce

STŘELA 2000
Konečně nastal očekávaný 1. červenec. Začal náš tábor Střela 2000. Po čtyřech letech jsme se konečně vrátili na naše tradiční tábořiště. První dny jsme strávili prací na budování táborových staveb. Nejprve vyrostl velký zásobovací stan, pak kuchyně a jídelna. Další den vyrostlo celé naše stanové
městečko i se stožárem. Pak už zbývalo postavit jen některé stavby tábornické, na kterých si chlapci procvičili a osvojili mnohé dovednosti. Zbudovali bránu bez jediného hřebíku, a v rámci soutěže o nejlepší křeslo a lavičku připravili táborový kruh pro oheň. Zde jsme také zapálili první táborový slavnostní oheň. Přijel za námi Charlie z Anglie a Brice z Francie. V prvním týdnu jsme zahájili celotáborovou hru. Při ní jsme se ocitli ve starověkém Egyptě. Vítěz se měl stát faraónem. O víkendu jsme odjeli do Milovic, kde se konala vzpomínková akce na 13. tankovou brigádu. Pomáhali jsme s pořadatelskou službou. Prohlédli jsme si množství vojenské techniky a za odměnu nás provezli v transportéru. Organizátoři s námi byli spokojeni a jsme pozváni do jejich muzea u Kolína. Jediné, co akci pokazilo, bylo počasí, to však zatím nelze ovlivnit. Po návratu do tábora nás čekaly další starosti a radosti. Pokračovaly etapy celotáborové hry. Podívali jsme se do blízkého Manětína a sehráli jsme sérii zápasů v lakrosu, softbalu a fotbalu se skauty z Holýšova. Přijeli Bricovi mladší bratři Ondra a Tomáš.
Začátkem třetího týdne jsme odjeli do Sokolova a tábor jsme svěřili našim oldskautům Šamanovi, Xandě a Ireně. Ze Sokolova jsme se pak plavili po Ohři až do Klášterce. Počasí se umoudřilo a tak jsme mohli občas zahlédnout i sluníčko. Po pěti dnech jsme se opět vrátili do tábora. Ten se stal takřka mezinárodním, neboť za dva dny přijeli polští harceři, u kterých jsme byli minulý rok na táboře. Jazykové bariéry byly rázem smeteny a nic nám nebránilo ve společných hrách ani práci. Harceři se ukázali jako zdatní kuchaři a uvařili vynikající těstoviny s tvarohem a džemem. Ukázali jsme jim Rabštejn, navštívili jsme zámek v Manětíně. Tábor se však nachýlil ke konci. Proběhla tradiční táborová olympiáda a po jejím zakončení byl vyhlášen výsledek celotáborové hry. Při slavnostním ceremoniálu byl rádce vítězné družiny prohlášen faraónem a byla mu odevzdána odměna. O tu se pak rozdělil s ostatními. Proběhl i slibový oheň, při němž tři bratři složili skautský slib, byly uděleny rytířské stužky a Tři orlí pera. Tábor na Střele byl 29. července posledním táborovým ohněm. Zde jsme tábor zhodnotili a rozdali jsme diplomy. Pokračování tábora se přeneslo do Kralup, kde jsme ještě po tři dny byli hostiteli polských harcerů. Navštívili jsme s nimi kralupské muzeum, kde harcery pan Ing. Stupka krátce seznámil s historií města. Následovala prohlídka výstavy deseti let obnoveného skautingu v Kralupech. Po prohlídce muzea přijal harcery i pan starosta města Mgr. P. Rynt. Následovaly návštěvy Nelahozevsi, Veltrus, Prahy a bazénu ve Slaném, který se všem velmi líbil. Každý večer se ve skautském domově Bára konaly neformální schůzky našich skautů a harcerů. Povídání střídaly písničky a bylo nám všem dobře. Navštívil nás též kralupský kněz ThMgr. Edward Walczyk, který pochází z Polska a velmi nám pomohl při organizování našeho společného tábora svými překlady našich dopisů do polštiny. Ve středu večer nadešel čas loučení a naši polští bratři odjeli zpět do námi známého domova v oblasti Mazurských jezer. Tábor Střela 2000 se definitivně stal minulostí. Všichni jsme se usnesli na tom, že se náš tábor podařil a příští rok znovu vyrazíme na Střelu 2001 a pokusíme se opět navštívit i kamarády harcery v Polsku.

P.T. + V.H.